Cefamandoli nafas
2000
Cefamandolnafat
C19H17N6NaO6S2 | Mr 512,49 | CAS 42540-40-9 |
Je to natrium-(6R,7R)-7-[(2R)-2-fenyl-2-formyloxyacetamido]-3-{[(1-methyl-1H-tetrazol-5-yl)-thio]methyl}-8-oxo-5-thia-1-azabicyklo[4,2,0]okt-2-en-2-karboxylat. Obsahuje uhličitan sodný. Počítáno na bezvodou a uhličitanu sodného prostou látku, obsahuje 84,0 % až 93,0 % cefamandolu (C18H18N6O5S2; Mr 462,51).
Výroba
Pokud je vyráběn způsobem, který může v látce zanechat zbytky kyseliny 2-ethylhexanové, vyhovuje následující zkoušce:
Kyselina 2-ethylhexanová (2.4.28). Nejvýše 0,3 %.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v methanolu.
Zkoušky totožnosti
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 2,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1). Absorbance roztoku S měřená při 475 nm (2.2.25) není větší než 0,03.
Hodnota pH. 6,0 až 8,0; měří se roztok S po 30 min.
Specifická optická otáčivost (2.2.7). Měří se roztok připravený takto: 1,00 g se rozpustí v tlumivém roztoku octanovém o pH 4,7 R a zředí se jím na 10,0 ml. Specifická optická otáčivost je -25,0° až -33,0°, počítáno na bezvodou látku prostou uhličitanu sodného.
Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29). Roztoky se připraví bezprostředně před použitím.
Rozpouštěcí směs. Smíchají se objemové díly acetonitrilu R a roztoku triethylaminu R 10% (V/V), jehož pH bylo předem upraveno kyselinou fosforečnou R na hodnotu 2,5 (18 + 75).
Zkoušený roztok. 0,100 g zkoušené látky se rozpustí v rozpouštěcí směsi a zředí se jí na 10,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí rozpouštěcí směsí na 10 ml. Roztok se 30 min zahřívá při 60 °C.
Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí rozpouštěcí směsí na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Roztok triethylamoniumfosfatu: 2,0 g pentansulfonanu sodného R se rozpustí ve 350 ml vody R, přidá se 40 ml triethylaminu R, pH se upraví na hodnotu 2,5 kyselinou fosforečnou R a zředí se vodou R na 700 ml,
Čas (min) |
Mobilní fáze A % (V/V) |
Mobilní fáze B % (V/V) |
Poznámky |
---|---|---|---|
0 - 1 | 100 | 0 | izokraticka |
1 - 35 | 100 → 0 | 0 → 100 | lineární gradient |
35 - 45 | 0 | 100 | izokratícky |
45 - 50 | 0 → 100 | 100 → 0 | lineární gradient |
Nastříkne se 20 pl porovnávacího roztoku (a). Citlivost systému se nastaví tak, aby výšky dvou hlavních píků byly nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, pokud rozlišení mezi píky cefamandolu a cefamandolnafatu je nejméně 5,0. Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního a píku cefamandolu, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1 %) a součet ploch všech takových píků není větší než pětinásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (5 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než 0,1 násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).
Cefamandol (volná kyselina). Nejvýše 9,5 %, počítáno na bezvodou látku prostou uhličitanu sodného. Stanoví se kapalinovou chromatografií postupem popsaným ve zkoušce Stanovení obsahu.
Uhličitan sodný. 4,8 % až 6,4 %. 0,500 g se rozpustí v 50 ml vody R a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).
1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS odpovídá 10,6 mg Na2CO3.
Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje linůtni zkoušce C na těžké kovy (20 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 Ng Pb/ml).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 2, 0 %;stanoví se s 0,500 g zkoušené látky.
Sterilita (1.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 0,15 m.j./mg cefamandolu.
Stanovení obsahu
Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29). Roztoky se připraví bezprostředně před použitím. Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 50,0 mg cefamandolnafatu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se ji na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 10 ml a zahřívá se 30 min při 60 °C. Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Nastříkne se 20 pl porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak, aby výšky dvou píků byly nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, pokud rozlišení mezi dvěma píky je nejméně 7,0. Je-li to nutné, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi. Šestkrát se nastřílrne porovnávací roztok (a). Zkoušku lze hodnotit, pokud relativní směrodatná odchylka plochy píku cefamandolnafatu je nejvýše 1,0 %. Nastřikuje se zkoušený roztok a porovnávací roztok (a).
Obsah cefamandolu (C18H18N6O5S2) v procentech se vypočte ze součtu obsahů cefamandolnafatu a cefamandolu volné kyseliny. 1 mg cefamandolnafatu odpovídá 0, 9025 mg cefamandolu.
Uchovávání
Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.
Separandum.
Označováni
V označení na obalu se uvede:
Nečistoty