Cefotaximum natricum
1998
Sodná sůl cefotaximu
| C16H16N5NaO7S2 | Mr 477,44 | CAS 64485-93-4 |
Je to soďná sůl kyseliny (Z)-(6R, 7R)-3-acetoxymethyl-7-[2-(2-amino-4-thiazolyl)-2-(methoxyiminoacetamido]-8-oxo-5-thia-1-azabicyklo[4,2, 0]-2-okten-2-karboxylové. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 96,0 % až 101,0 % sloučeniny C16H16N5NaO7S2.
Výroba
Pokud se vyrábí způsobem, který může v látce zanechat zbytky kyseliny 2-ethylhexanové, vyhovuje následující zkoušce:
Kyselina 2-ethylhexanová. (2.4.28). Nejvýše 0,5 %.
Vlastnosti
Bílý nebo slabě žlutý hygroskopický prášek. Je velmi snadno rozpustná ve vodě, mírně rozpustná v methanolu, prakticky nerozpustná v etheru.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek. A a D.
Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).
cefotaximu CRL.
Zkoušený roztok. 20 mg zkoušené látky se rozpustí v 5,0 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (0,067 mol/l).
Porovnávací roztok (a). 20 mg rodné soli cefotaximu CRL se rozpustí v 5,0 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7, D (0,067 mol/l).
Porovnávací roztok (b).20 mg sodné soli cefotaximu CRL a 20 mg sodné soli cefoxitinu CRL se rozpustí v 5,0 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (0,067 mol/l).
Na vrstvu se nanese odděleně po 1 µl ze všech roztoků a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R a roztoku octanu amonného R (154 gn), jehož pH bylo ďříve upraveno Iryselinou octovou R na hoďnotu 6,2 (15 + 85), po dráze 15 cm. Vrstva se nechá uschnout a hodnotí se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hoďnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 2,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25,0 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S j e čirý (2.2.1). K 10 ml roztoku S se přidá 1 ml kyseliny octové ledové R. Roztok hodnocený ihned je čirý. Absorbance (2.2.25) roztoku S měřená při 430 nm není větší než 0,20.
Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 6,5; měří se roztok S.
Specifická optická otáčivost (2.2.7). +58° až +64°, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený takto: 0,100 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.
Absorbance (2.2.25). 20,0 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zřeďí vodou R na 100,0 ml. Specifická absorbance v maximu při 235 nm je 360 až 390, počítáno na vysušenou látku.
Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) způsobem popsaným ve stati Stanovení obsahu.
Nastřikuje se zkoušený roztok a porovnávací roztok (b). Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající osminásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žáďného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1 %) a součet ploch všech těchto píků není větší než trojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (3 %).
N,N-Dimethylanilin (2.4.26, Metoda B). Nejvýše 20 μg/g.
Roztok vnitřního standardu. 50,0 mg naftalenu R se rozpustí v cyklohexanu R a zředí se jím na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí cyklohexanem R na 100,0 ml.
Zkoušený roztok. K 1,00 g zkoušené látky se ve zkumavce se zábrusem přidá 5 ml hydroxidu sodného (1 mol/l) RS a 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Zkumavka se uzavře a intenzívně se 1 min třepe. V případě potřeby se odstřed'uje a použije se vrchní vrstva.
Porovnávací roztok. K 50,0 mg dimethylanilinu R se přidají 2 ml kyseliny chlorovodíkové R a 20 ml vody R, třepe se do rozpuštění a zředí se vodou R na 50 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 250,0 ml. K 1,0 ml posledního roztoku se ve zkumavce se zábrusem přidá 5 ml hydroxidu sodného (1 mol/l) RS a 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Zkumavka se uzavře zátkou a intenzívně se 1 min třepe. V případě potřeby se odstřed'uje a použije se vrchní vrstva.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Teplota kolony se udržuje na 120 °C a teplota nástřikového prostoru a detektoru na 150 °C. Nastřikuje se odděleně 1 µl zkoušeného roztoku a 1 µl porovnávacího roztoku.
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 3,0 %; 1,000 g se zahřívá v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Bakteriální endotoxiny (2.6.24). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 0,05 m.j. endotoxiny v miligramu.
Stanovení obsahu
Stanovení se provede kapalinovou chromatografií (2.2.29).
Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 25,0 mg sodné soli cefotaximu CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml.
Porovnávací roztok (b).1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí mobilní fází na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (c). K 4,0 ml zkoušeného roztoku se přidá 1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Roztok se 2 h zahřívá na 40 °C, přidá se 5,0 ml tlumivého roztoku o pH 6,6 a 1,0 ml hydroxidu sodného zředěného RS.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Nastříkne se porovnávací roztok (a) a porovnávací roztok (c). Nastaví se citlivost tak, aby s e získaly hlavní píky porovnávacího roztoku (c) o výšce nejméně poloviny celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže je cefotaxim eluován jako druhý z hlavních píků a rozlišení mezi dvěma hlavními píky je nejméně 3,5. V případě potřeby se použije jiná stacionární fáze nebo se upraví obsah methanolu v mobilní fázi. Zkoušku lze hodnotit, jestliže faktor symetrie píku cefotaximu je menší než 2,0. Porovnávací roztok (a) se nastříkne šestkrát. Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka plochy píku cefotaximu je nejvýše 1,0 %. Zkoušený roztok a porovnávací roztok se vstřikují střídavě.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem, při teplotě nepřevyšující 30 °C. Jestliže je látka sterilní, obal je sterilní vzduchotěsný a zabezpečený.
Separandum.
Označování
V označení se uvede, zda je látka:
Nečistoty