Cefradinum

Cefradin

Je to kyselina (6R, 7R)-7-[(R)-2-amino-2-(cyklohexa-1,4-dienyl)acetamido]-3-methyl-8-oxo-5-thia-1-azabicyklo[4,2, 0]-2-okten-2-karboxylová. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje nejméně 90,0 % sloučeniny C₁₆H₁₉N₃O₄S. Součet obsahu C₁₆H₃N₄OS a cefalexinu (C₁₇H₄NOS; Mr 347,39) je 95,0 % až 102,0 %, počítáno na bezvodou látku.

Vlastnosti

Bílý nebo slabě žlutý hygroskopický prášek. Je mírně rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v etheru a v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A.

Alternativní sestava zkoušek. B a C, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem cefradinu CRL. Pokud se spektra získaná v pevném stavu liší, rozpustí se odděleně 30 mg zkoušené látky a 30 mg referenční látky v 10 ml methanolu R, odpaří se do sucha při 40 °C při tlaku menším než 2 kPa a se získanými zbytky se zaznamenají nová spektra.
2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HFZSa silanizovaného R.

   Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí v 5 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (0,067 mol/l).

   Porovnávací roztok (a). 20 mg cefradinu CPcL se rozpustí v 5 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (D, 067 mol/l). Porovnávací roztok (b). 20 mg cefradinu CPcL a 20 mg cefalexinu CRL se rozpustí v 5 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7,0 (0,067 mol/l).

   Na vrstvu se nanese odděleně po 1 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R a roztoku octanu amonného R (150 g/l), jehož hodnota pH byla upravena na 6,2 kyselinou octovou ledovou R, (15 + 85) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruj e se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se svou polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou patrny dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

3. Asi 2 mg se přenesou do zkumavky asi 150 mm dlouhé a o průměru 15 mm, zvlhčí se 0,05 ml vody R a přidají se 2 ml formaldehydu v kyselině sírové RS. Obsah zkumavky se promíchá kroužením; roztok je světle žlutý. Zkumavka se na 1 min vloží do vodní lázně; vzniká tmavě žluté zbarvení.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 2,50 g se rozpustí v uhličitanu sodném RS a zředí se jím na 25,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S neopalizuje intenzívněji než porovnávací suspenze II (2.2.1). Roztok S se nechá stát 5 min. Absorbance roztoku S měřená při 450 nm (2.2.25) není vyšší než 0,20.

Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 6,0; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,100 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +80° až +90°, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v tlumivém roztoku octanovém o pH 4,6 a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Absorbance (2.2.25). 50,0 mg se rozpustí ve vodě R a zřeďí se jí na 100,0 ml. Absorbance měřená při 330 nm není vyšší než 0,05. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 50,0 ml. Měří se absorbance tohoto roztoku při 220 nm až 300 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 262 nm. Specifická absorbance v maximu j e 215 až 240, počítáno na bezvodou látku.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R. Vrstva se impregnuje vyvíjením směsí objemových dílů tetradekanu R a hexanu R (5 + 95). Po odpaření se ve stejném směru provede chromatografie.

Zkoušený roztok. 0,25 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové zředěné PcS a zředí se jí na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí na 100 ml kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS.

Porovnávací roztok (b).25 mg kyseliny 7-aminodeacetoxycefalosporanové CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové zředěné RS a zředí se jí na 10 ml (porovnávací roztok b). 1 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS na 10 ml.

Porovnávací roztok (c). 25 mg cyklohexa-l, 4-dienylglycinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové zředěné RS a zředí se jí na 10 ml (porovnávací roztok c). 1 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS na 10 ml.

Porovnávací roztok (d). 0,25 g zkoušené látky se rozpustí ve směsi 1 ml porovnávacího roztoku b' a 1 ml porovnávacího roztoku c' a zředí se kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS na 10 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R, roztoku hydrogenfosforečnanu sodného R (72 gn) a roztoku kyseliny citronové R (21 g/l) (3 + 80 + 120) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší zahříváním při 90 °C po dobu 3 min. Horká vrstva se postříká roztokem ninhydrinu R (1 g/l) v mobilní fázi. Vrstva se 15 min zahřívá při 90 °C a nechá se ochladit. Na chromatogramu zkoušeného roztoku: žádná skvrna odpovídající kyselině 7-aminodeacetoxycefalosporanové není intenzivnější než odpovídající skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %); žádná skvrna odpovídající cyklohexa-l, 4-dienylglycinu (její poloha se určí porovnáním s chromatogramem porovnávacího roztoku (d)) není intenzivnější než odpovídající skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (1,0 %); žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrn odpovídajících kyselině 7-aminodeacetoxycefalosporanové a cyklohexa-l, 4-dienylglycinu, není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) jsou patrny tři zřetelně od sebe oddělené skvrny.

Cefalexin. Nejvýše 5,0 %, počítáno na bezvodou látku. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) postupem uvedeným ve Stanovení obsahu. Nastříkne se odděleně zkoušený roztok a porovnávací roztok (b).

N,N-Dimethylanilin (2.4.26, Metoda B). Nejvýše 20 μg/g.

Roztok vnitřního standardu. 50,0 mg naftalenu R se rozpustí v cyklohexanu R a zředí se jím na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí cyklohexanem R na 100,0 ml.

Zkoušený roztok. K 1,00 g ve zkumavce se zabroušenou zátkou se přidá 5 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Zkumavka se uzavře a intenzívně se 1 min třepe . V případě potřeby se odstředí a použije se vrchní vrstva.

Porovnávací roztok. K 50,0 mg dimethylanilinu R se přidají 2 ml kyseliny chlorovodíkové R a 20 ml vody R, třepe se do rozpuštění a zředí se vodou R na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 250,0 ml. K 1,0 ml posledního roztoku ve zkumavce se zabroušenou zátkou se přidá 5 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Zkumavka se uzavře a intenzívně se 1 min třepe. V případě potřeby se odstředí a použije se vrchní vrstva.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• skleněné kolony délky 2 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné křemelinou silanizovanou pro plynovou chromatografii R, impregnovanou 3 % polymethylfenylsiloxanu R,  
• dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 30 ml/min,  
• plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na 120 °C a teplota nástřikového prostoru a detektoru na 150 °C. Nastřikuje se odděleně 1 µl zkoušeného roztoku a 1 µl porovnávacího roztoku.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 6,0 %;stanoví se s 0,300 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 50,0 mg cefradinu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 10,0 mg cefradinu CRL a 10,0 mg cefalexinu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 µm nebo 10 µm),  
• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů kyseliny octové zředěné RS, roztoku octanu sodného R (36,2 g/l), methanolu R a vody R (1 + 17 + 200 + 782), s průtokovou rychlostí 1,0 ml/min,  
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm,  
• injektorové smyčky, 20 µl.

Nastříkne se porovnávací roztok (b) a nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška píku odpovídala nejméně polovině rozsahu celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky cefalexinu a cefradinu je nejméně 4. Podle potřeby se upraví koncentrace methanolu v mobilní fázi. Porovnávací roztok (a) se vstříkne šestkrát. Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka plochy píku cefradinu je nejvýše 1,0 %. Zkoušený roztok a porovnávací roztok (a) se vstřikují odděleně.

Obsah cefradinu a cefalexinu se vypočítá v procentech.

Uchovávání