Desoxycortoni acetas

Desoxykortonacetat

Synonymum. Desoxycortonum aceticum

Je to 21-hydroxy-4-pregnen-3,20-dion-acetat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 97,0 až 103,0 % sloučeniny C₂₃H₃₂O₄.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystalky. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, dobře rozpustný v acetonu, mírně rozpustný v lihu 96%, těžce rozpustný v propylenglykolu a v mastných olejích.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a C.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Teplota tání (2.2.14) 157 °C až 161 °C.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem desoxykortonacetatu CPcL.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 20 mg desoxykortonacetatu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   Porovnávací roztok (b).10 mg kortisonacetatu CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí připravenou přidáním směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1,2 + 8) do směsi objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 +77) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Vrstva se postříká kyselinou sírovou v lihu RS a zahřívá se 10 min nebo až do objevení skvrn při 120 °C. Po ochlazení se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, barvou v denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou patrny dvě zřetelně oddělené skvrny.

4. Asi 2 mg se přidají ke 2 ml kyseliny sírové R a třepe se do rozpuštění. Během 5 min se objeví žluté zabarvení. Roztok se přidá ke 2 ml vody R a protřepe se; výsleďný roztok je intenzívně modrý a vykazuje červenou fluorescenci, která je výraznější v ultrafialovém světle při 365 nm.
5. Asi 10 mg vyhovuje zkoušce na acetyl (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +171 ° až +179 °, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v dioxanu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 2 mg desoxykortonacetatu CRL a 2 mg betamethason-17-valeratu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 200,0 ml.

Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 200,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 µm),  
• mobilní fáze při průtokové rychlosti 1 ml/min, která je směsí připravenou takto: v 1000ml odměrné baňce se smíchá 350 ml vody R s 600 ml acetonitrilu Fc, promíchá se a nechá se ustálit; doplní se vodou R na 1000 ml a znovu se promíchá,  
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Při průtoku mobilní fáze 1 ml/min se kolona ustaluje po dobu asi 30 min. Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu při nastříknutí 20 µl porovnávacího roztoku (b) nebyla menší než 50 % stupnice zapisovače.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy látek: betamethason-17-valeratu asi 7,5 min, desoxykortonacetatu asi 9,5 min.

Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky betamethason-l7-valeratu a desoxykortonacetatu je nejméně 4,5. V případě potřeby se upraví koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi.

Nastříkne se odděleně 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (b). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 3násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší, než je O, lnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %;suší se 0,500 g v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Stanovení obsahu

Vypočítá se obsah C₂₃H₃₂O₄ za použití specifické absorbance, která má hodnotu 450.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.