Magnesii chloridum tetrahemihydricum
1999
Tetrahemihydrát chloridu hořečnatého
Synonymum. Magnesii chloridum 4,5-hydricum
MgCl2. 4,5H2O | Mr bezvodého 95,21 |
Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny MgCl2.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý zrněný hygroskopický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96%.
Zkoušky totožnosti
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 10,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se stejným rozpouštědlem na 100,0 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 5 ml roztoku S se přidá 0,05 ml červeně fenolové RS. Ke změně zbarvení roztoku se spotřebuje nejvýše 0,3 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS nebo hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.
Bromidy. 2,0 ml roztoku S se zředí vodou R na 10,0 ml. K 1,0 ml tohoto roztoku se přidají 4,0 ml vody R, 2,0 ml červeně fenolové RS3,1, 0 ml chloraminu T RS2 a ihned se zamíchá. Přesně po 2 min se přidá 0,30 ml thiosíranu sodného 0,1 mol/l VS, promíchá se a zředí se na 10,0 ml vodou R. Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku měřená při 590 nm za použití vody R jako kontrolní kapaliny není větší než absorbance porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití 5,0 ml roztoku bromidu draselného R (3 mg/l) (500 p g/g).
Sírany (2.4.13). 15 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce na sírany (100 µg/g).
Hliník (2.4.17). Pokud je látka určena pro výrobu roztoků pro peritoneální dialýzu, hemodialyzačních roztoků nebo herno%Itračních roztoků, vyhovuje následující zkoušce na hliník.
4 g se rozpustí ve 100 ml vody R a přidá se 10 ml tlumivého roztoku octanového o pH 6,0. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na hliník (1 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití směsi 2 ml základního roztoku hliníku (2 µg AUmI), 10 ml tlumivého roztoku octanového o pH 6,0 a 98 ml vody R. Kontrolní roztok se připraví za použití směsi 10 ml tlumivého roztoku octanového o pH 6,0 a 100 ml vody R.
Arsen (2.4.2). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce A na arsen (2 μg/g).
Vápník (2.4.3). 1 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na vápník (0,1 %).Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 µg Pb/ml).
Železo (2.4.9). 10 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce na železo (10 µg/g).
Draslík. Pokud je látka určena pro výrobu parenterálních přípravků, obsahuje nejvýše 500 lig K/g; stanoví se atomovou emisní spektrometrií (2.2.22, Metoda 1).
Zkoušený roztok. 1,00 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml.
Porovnávací roztok. 1,144 g chloridu draselného R sušeného 3 h při 100 °C až 105 °C se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 1000,0 ml (600 μg K/ml). Zředí se podle potřeby.
Měří se emisní intenzita při 768 nm.
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 44,0 % až 48,0 %;stanoví se s 50,0 mg zkoušené látky.
Stanovení obsahu
0,250 g se rozpustí v 50 ml vody R. Provede se chelatometrická titrace hořčíku (2.5.11). 1 ml edetanu disodného 0,1 mol/l uS odpovídá 9,521 mg MgCl2.
Uchovávání
Ve vzduchotěsných obalech.
Označování
V označení na obalu se uvede: