Omeprazolum natricum

Sodná sůl omeprazolu

Je to monohydrát natrium-(RS)-5-methoxy-2 {[(4-methoxy-3,5-dimethylpyridin -2-yl)methyl] sulfinyl}-1H-benzimidazol-1-idu. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C17H18N3NaO3S.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek. Je snaďno rozpustná ve vodě a v lihu 96%, dobře rozpustná v propylenglykolu a velmi těžce rozpustná v dichlormethanu.

Zkoušky totožnosti

1. 2,0 mg se rozpustí v hydroxidu sodném 0,1 mol/l RS a zředí se jím na 100,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje dvě absorpční maxima při 276 nm a 305 nm. Poměr absorbance zjištěné v maximu při 305 nm k absorbanci zjištěné v maximu při 276 nm je 1,6 až 1,8.
2. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Omeprazol nečistota C, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduj e s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Deska s vrstvou se vloží do komory nasycené parami kyseliny octové RS; skvrny rychle zhnědnou.

3. 1 g se spáli a ochladí. Ke zbytku se přidá 1 ml vody R, neutralizuje se kyselinou chlorovodíkovou R, zfiltruje se a filtrát se zředí vodou R na 4 ml. 0,1 ml tohoto roztoku vyhovuje zkoušce (b) na sodík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok H6 (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 10,3 až 11,3; měří se roztok S.

Omeprazol nečistota C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HFz54 R

Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí ve 2,0 ml methanolu R.

Zkoušený roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 9 mg omeprazolu CRL se rozpustí ve 2,0 ml methanolu R.

Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí methanolem R na 100 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů 2 propanolu R, dichlormethanu R předem protřepaného s amoniakem 26% R (100 ml dichlormethanu R se protřepe v dělicí nálevce s 30 ml amoniaku 26 % R, po oddělení vrstev se použije spodní vrstva) a dichlormethanu R (20 + 40 + 40) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruj e se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna o R F vyšším, než má skvrna odpovídající omeprazolu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %).

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 3,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 1,0 mg omeprazolu CRL a 1,0 mg omeprazol nečistoty D CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,15 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
• mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů acetonitrilu R a roztoku hydrogenfosforečrtanu sodného R (1,4 g/l), jehož pH bylo upraveno na hodnotu 7,6 kyselinou fosforečnou R, (27 + 73), průtoková rychlost je 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 280 nm.

Jestliže se chromatogramy zaznamenávají za předepsaných podmínek, retenční čas omeprazolu je asi 9 min a relativní retenční čas omeprazolu nečistoty D je asi 0,8. Nastřikuje se odděleně 40 μl každého roztoku a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času omeprazolu. Citlivost detektoru se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) nebyla menší než 15 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) rozlišení mezi píky omeprazolu nečistoý D a omeprazolu není menší než 3.

Pokud je třeba, upraví se pH mobilní fáze nebo koncentrace acetonitrilu R. Zvýšení pH zlepšuje rozlišení mezi píky.

Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml záldadního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 4,5 % až 10,0 %;stanoví se s 0,300 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,300 g se rozpustí v 50 ml vody R a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS odpovídá 36,74 mg C₁₇H₁₈N₃NaO₃S.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněna před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. 5-methoxy-1H-benzimidazol-2-thiol,
2. 5-methoxy-2-{[(3,5-dimethyl-2-pyridyl)methyl] sulfinyl}-1H-benzimidazol,
3. 5-methoxy-2-{[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)methyl]thio}-1H-benzimidazol (ufiprazol),
4. 5-methoxy-2-{[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)methyl]sulfonyl}-1H-benzimidazol (omeprazolsulfon),
5. 5-methoxy-2- {[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl) methyl] sulfinyl}-1H-benzimidazol-1'-oxid.