Oxytetracyclinum

Oxytetracyklin

Je to (4S,4aR,5S,5aR,6S,12aS)-4-dimethylamino-1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahyáro-3,5,6,10,12,12a-hexahydroxy-6-methyl-1,11-dioxo-2-naftacenkarboxamid, látka produkovaná určitými kmeny Streptomyces rimosus nebo získaná jiným způsobem. Obsahuje proměnlivé množství vody. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 95,0 % až 100,5 % sloučeniny C₂₂H₂₄N₂O₉

Vlastnosti

Žlutý krystalický prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě. Rozpouští se ve zředěných kyselých a alkalických roztocích.

Zkoušky totožnosti

1. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu H R. Vrstva se stejnoměrně postříká roztokem edetanu disodného R (100 g/l), jehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným koncentrovaným RS na hodnotu 7,0, asi 10 ml na desku rozměrů 100 mm x 200 mm. Vrstva se nechá sušit nejméně 1 h ve vodorovné poloze. Před použitím se vrstva 1 h zahřívá v sušárně při 110 °C.

   Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 5 mg oxytetracyklinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b).5 mg oxytetracyklinu CRL a 5 mg demeklocykliniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 1 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, methanolu R a dichlormethanu R (6 + 35 + 59) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hoďnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) j sou dvě zřetelně oddělené skvrny.

2. K asi 2 mg se přidá 5 ml kyseliny sírové R; vzniká temně červené zbarvení. Roztok se přidá k 2,5 ml vody R; zbarvení se změní ve žluté.
3. Asi 10 mg se rozpustí ve směsi 1 ml kyseliny dusičné zředěné RS a 5 ml vody RS. Protřepe se a přidá se 1 ml dusičnanu stříbrného RS2. Opalescence roztoku není intenzivnější než opalescence směsi 1 ml kyseliny dusičné zředěné RS, 5 ml roztoku chloridu draselného R (0,021 g/l) a 1 ml dusičnanu stříbrného RS2.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 7,5; měří se suspenze 0,1 g v 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -203 ° až -216°, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředěním stejnou kyselinou na 25,0 ml.

Absorbance (2.2.25). 20,0 mg se rozpustí v tlumivém roztoku o pH 2,0 a zřeďí se jím na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zřeďí tlumivým roztokem o pH2,0 na 100,0 ml. Specifická absorbance při 353 nm je 290 až 310, počítáno na bezvodou látku.

Světlo absorbující nečistoty. 20,0 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a methanolu R (1 + 99) a zřeďí se jí na 10,0 ml. Absorbance (2.2.25) při 430 nm, počítaná na bezvodou látku, není vyšší než 0,25.

0,100 g se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a methanolu R (1 + 99) a zřeďí se jí na 10,0 ml. Absorbance při 490 nm, počítaná na bezvodou látku, není vyšší než 0,20.

Měření se provedou do 1 h od přípravy roztoků.

Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) způsobem popsaným ve Stanovení obsahu. Nastříknou se zkoušený roztok a porovnávací roztok (e). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku odpovídajícího 4-epioxytetracyldinu nebo tetracyklinu větší než plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) (0,5 %). Na chromatogramu zkoušené látky plocha jakéhokoliv píku, který se objeví na sestupné části hlavního píku, není větší než čtyřnásobek plochy píku odpovídajícího 4-epioxytetracyklinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) (2,0 %).

Těžké kovy (2.4.8). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (50 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 2,5 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 4,0 % až 8,0 %;stanoví se s 0,250 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 20,0 mg zkoušené látky se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 20,0 mg oxytetracyklinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (b).20,0 mg 4-epioxytetracyklinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zřeďí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 20,0 mg tetracykliniumchloridu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 1,5 ml porovnávacího roztoku (a) se smíchá s 1,0 ml porovnávacího roztoku (b) a 3,0 ml porovnávacího roztoku (c) a zřeďí se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (e). 1,0 ml porovnávacího roztoku (b) se smíchá se 4,0 ml porovnávacího roztoku (c) a zředí se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 200,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné styrendivinylbenzen-kopolymerem R (8 µm až 10 µm) a udržované při 60 °C,
• mobilní fáze, která je směsí připravenou následujícím způsobem: naváží se 60,0 g terc. butanolu R a převede se do oďměrné baňky na 1000 ml za pomoci 200 ml vody R. Přidá se 60 ml tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 7, S (0,33 mol/l), 50 ml roztokli tetrabutylamoniumhydrogensulfatu R (10 g/l), jehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným zředěným RS na 7,5, a 10 ml roztoku edetanu disodného R (0,4 g/l), jehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným zředěným RS na 7,5; zřeďí se vodou R na 1000 ml. Průtoková rychlost je 1,0 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm,  
• pevné injektorové smyčky, 20 µl.

Nastříkne se porovnávací roztok (d). Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška píků nebyla menší než polovina celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi prvním pikem (4-epioxytetracyklin) a druhým pikem (oxytetracyklin) je nejméně 4,0 a rozlišení mezi druhým pikem (oxytetracyklin) a třetím pikem (tetracyklin) je nejméně 5,0. Podle potřeby se přizpůsobí obsah terc.butanolu v mobilní fázi. Faktor symetrie druhého píku je nejvýše 1,25. Nastříkne se šestkrát porovnávací roztok (a). Obsah lze hodnotit pouze tehdy, je-li relativní směrodatná odchylka plochy píku oxytetracyklinu nejvýše 1,0 %.Podle potřeby se nastaví integrátor. Zkoušený roztok a porovnávací roztok (a) se vstřikují střídavě.

Obsah oxytetracyklinu se vypočítá v procentech.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. 4-epioxytetracyklin,
2. tetracyklin,
3. 2-acetyl-2-dekarboxamidooxytetracyldin.