Český lékopis 1997

Polysorbatum_80

2001

Polysorbatum 80

CAS 9005-65-6

Je to směs parciálních esterů různých mastných kyselin, hlavně kyseliny olejové, se sorbitolem a jeho anhydridů kopolymerovaných s asi 20 moly ethylenoxidu na každý mol sorbitolu a sorbitolanhydridů. Frakce mastných kyselin může být rostlinného nebo živočišného původu. Obsahuje nejméně 60,0 % kyseliny olejové a 90,0 % až 110,0 % obsahu uvedeného v označení.

Výroba

Kde je to vhodné, vyhovuje článku Producta cum possibili transmissione vectorium encephalopathiarum spongiformium animalium.

2-Chlorethanol, ethylenglykol a diethylenglykol. Nejvýše 10 µg/g 2-chlorethanolu a nejvýše 0,25 % ethylenglykolu a diethylenglykolu celkem. Provede se head-space plynová chromatografie (2.2.28) za použití metody standardního přídavku.

Zkoušený roztok. 50 mg se naváží do 20ml lahvičky, přidají se 2,0 µl 2-propanolu R, lahvička se ihned uzavře a nechá se stát asi 2 min, v žádném případě ne více než 5 min.

Porovnávací roztok. 50 mg zkoušené látky se naváží do 20ml lahvičky, přidají se 2,0 µl roztoku obsahujícího 2-chlorethanol R (0,25 mg/ml), ethylenglykol R (31,25 mg/ml) a diethylenglykol R (31,25 mg/ml) ve 2-propanolu R, lahvička se ihned uzavře a nechá se stát asi 2 min, v žádném případě ne více než S min.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

Obsah 2-chlorethanolu, ethylenglykolu a diethylenglykolu se vypočítá z ploch píků a z koncentrace roztoků.

Vlastnosti

Olejovitá nažloutlá nebo nahnědle žlutá čirá kapalina. Je mísitelný s vodou, s ethanolem, s ethylacetatem a s methanolem, prakticky nerozpustný v mastných olejích a v parafinu tekutém.

Relativní hustota je asi 1,08. Viskozita při 25 °C je asi 400 mPa.s.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a C.

Alternativní sestava zkoušek: A, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. 0,5 g se rozpustí ve vodě R při asi 50 °C a zředí se jí na 10 ml. Při třepání roztok silně pění. Přidá se 0,5 g chloridu sodného R a roztok se zahřeje k varu; vzniklý zákal zmizí během ochlazení na asi 50 °C.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky odpovídá referenčnímu spektru Ph. Eur. polysorbatu 80 při následujících vlnových délkách: 720 cm-1,1110 cm-1,1250 cm-1,1300 cm-1,1350 cm-1,1640 cm-1,1740 cm-1,2850 cm 1,2920 cm 1 a 3480 cm-1.
  3. Stanovení obsahu je zároveň zkouškou totožnosti.
  4. Ke 2 ml roztoku (50 g/l) se přidá 0,5 ml bromové vody R; směs se odbarví.
  5. 0,1 g se rozpustí v 5 ml diehlnrmethanu R. Přidá se 0,1 g thiokyanatanu draselného R a 0,1 g dusičnanu kobaltnatého R a míchá se skleněnou tyčinkou; roztok zmodrá.

    Zkoušky na čistotu

    Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 2,0; stanoví se s 5,0 g rozpuštěnými v 50 ml předepsané směsi rozpouštědel. Číslo hydroxylové (2.5.3, Metoda A). 65 až 80; stanoví se s 2,0 g zkoušené látky.

    Číslo peroxidavé (2.5.5). Nejvýše 10.

    Číslo zmýdelnění (2.5.6). 45 až 55; stanoví se s 2,0 g. Použije se 15,0 ml hydroxidu draselného v lihu 0,5 mol/l VS, před provedením titrace se zředí 50 ml vody R.

    Zbytkový ethylenoxid a dioxan (2.4.25, Systém A). Nejvýše 1 µg/g zbytkového ethylenoxidu a nejvýše 10 µg/g zbytkového dioxanu. Při stanovení obsahu zbytkového dioxanu se k vfpočtu použije korekční faktor 1/5.

    Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10µg Pb/ml).

    Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %;stanoví se s 1,000 g zkoušené látky.

    Síranový popel (2.4.14j. Nejvýše 0,25 %. Ke 2,00 g v křemenném nebo platinovém kelímku se přidá 0,5 ml kyseliny sírové R a zahřívá se 2 h na vodní lázni. Opatrně se žíhá při nízké teplotě do úplného zuhelnatění. K zuhelnatělé hmotě se přidají 2 ml kyseliny dusičné R a 0,25 ml kyseliny sírové R, pak se opatrně zahřívá, dokud se uvolňují bílé dýmy, a žíhá se při teplotě 600 °C do vymizení všech černých částic. Nechá se vychladnout, zváží se a žíhání se opakuje vždy po 15 min do konstantní hmotnosti.

    Pyrogenní látky (2.6.8). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího pyrogenní látky, vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se vstříkne na 1 kg hmotnosti králíka 5,0 ml roztoku (2 mg/ml) zkoušené látky v roztoku chloridu sodného R (9 g/l).

      Stanovení obsahu

      Provede se plynová chromatografie (2.2.28).

      Zkoušený roztok. 0,10 g se v 25ml kuželové baňce rozpustí ve 2 ml hydroxidu sodného v methanolu RSI a vaří se 30 min pod zpětným chladičem. Zpětným chladičem se přidají 2,0 ml roztoku fluoridu boritého R (140 g/l) v methanolu R a vaří se 30 min. Pak se zpětným chladičem přidají 4 ml heptanu R a vaří se 5 min. Po ochlazení se přidá 10,0 ml nasyceného roztoku chloridu sodného R, třepe se asi 15 s a přidá se takové množství nasyceného roztoku chloridu sodného R, aby horní vrstva vystoupila do hrdla baňky. 1 ml horní vrstvy se odebere a usuší se nad síranem sodným bezvodým R.

      Porovnávací roztok. 0,02 g methyloleaac R se rozpustí v heptanu R a zředí se jím na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí heptanem R na 50,0 ml.

      Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

        Čas
      (min)
      Teplota
      (°C)
      Rychlost
      (°C/min)
      Poznámky
      kolona 0 - 4 70   izotermicky
      4 - 38 70 → 240 5 lineární gradient
      38 - 53 240   izotermicky
      nástřikový prostor   280  

      Nastříkne se 0,1 µl zkoušeného roztoku a 0,1 µl porovnávacího roztoku. Retenční čas methylesteru kyseliny olejové je asi 35 min. Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající 1, Snásobku retenčního času hlavního píku. Z ploch píků na chromatogramu zkoušeného roztoku se vypočítá obsah kyseliny olejové v procentech metodou normalizace. Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,16 %).

      Uchovávání

      Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

      Označování

      V označení na obalu se uvede: