Prednisoloni natrii phosphas

1998

Sodná sůl prednisolonfosfatu

Je to disodná sůl 11β17,21-trihydroxy-1,4-pregnadien-3,20-dion-21-fosfatu. Počítáno nabezvodou látku, obsahuje 96,0 % až 103,0 % sloučeniny C₂₁H₂₇Na₂O₈P.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický hygroskopický prášek. Je snadno rozpustná ve vodě, velmi těžce rozpustná v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. B a C.

Alternativní sestava zkoušek: A, C D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

1. 10,0 mg se rozpustí v 5 ml vody R a zředí se ethanolem R na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se odměří do zábrusové sldeněné zkumavky s uzávěrem, přidá se 10,0 ml fenylhydrazinu v kyselině sírové RS, promíchá se a zahřívá se 20 min ve vodní lázni při 60 °C a pak se ihned ochladí. Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku měřená při 415 nm je 0,10 až 0,20.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem sodné soli prednisolonfosfatu CRL. Pokud spektra získaná v pevném stavu vykazují rozdíly, odděleně se zkoušená látka a referenční látka rozpustí v co nejmenším objemu lihu 96% R, odpaří se na vodní lázni do sucha a se zbytky se znovu zaznamenají spektra obou látek.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg sodné soli prednisolonfosfatu CPcL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b).10 mg sodné soli dexamethasonfosfatu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. 5 ml tohoto roztoku se zředí porovnávacím roztokem (a) na 10 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové RS, vody R a 1-butanolu R (20 + 20 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 mn. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Pak se vrstva postříká kyselinou sírovou v lihu RS a 10 min se zahřívá při 120 °C nebo tak dlouho, až se objeví skvrny. Po vychladnutí se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, zbarvením při denním světle, fluorescencí v ultrafialovém světle při 365 nm a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě skvrny, které nemusí být zcela odděleny.

4. K asi 2 mg se přidají 2 ml kyseliny sírové R a třepe se do rozpuštění; během 5 min vznikne intenzívní červené zbarvení. Při pozorování v ultrafialovém světle při 365 nm roztok vykazuj e červenohnědou fluorescenci. K roztoku se přidá 10 ml vody R a promíchá se; zbarvení zmizí a v ultrafialovém světle při 365 nm roztok zelenožlutě fluoreskuje.
5. K asi 40 mg se přidají 2 ml kyseliny sírové R a směs se opatrně zahřívá až do vzniku bílého dýmu, pak se za současného zahřívání přidává po kapkách kyselina dusičná R, až je výsledný roztok téměř bezbarvý, a ochladí se. Přidají se 2 ml vody R a opakuje se zahřívání až do vzniku bílého dýmu. Po ochlazení se přidá 10 ml vody R a roztok se neutralizuje amoniakem zředěným RSI na papír lakmusový červený R. Tento roztok vyhovuje zkoušce (a) na sodík (2.3.1) a zkoušce (b) na fosforečnany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 1,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není intenzívněji zabarven než porovnávací barevný roztok H, (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 7,5 až 9,0; měří se roztok S.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +94 ° až +100 °, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g ve vodě R a zředěním vodou R na 25,0 ml.

Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 62,5 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 25 mg sodné soli prednisolonfosfatu CRL a 25 mg prednisolonu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zřeďí se jí na 25,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zřeďí mobilní fází na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle prováďí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,15 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 µm),
• mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min, která je směsí připravenou takto: do 250ml kuželové baňky se naváží 1,360 g dihydrogenfosforečnanu draselného R a 0,600 g hexylaminu R, promíchá se a nechá se 10 min stát. Potom se směs rozpustí v 185 ml vody R, přidá se 6li ml acetonitrilu R, promíchá se a zfiltruje se filtrem s velikostí pórů 0,45 µm.
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak,  aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) činila 70 % až 90 % stupnice zapisovače. Při průtoku mobilní fáze 1 ml/min se kolona ustaluje po dobu asi 30 min.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Při záznamu chromatogramu za předepsaných poďmínek jsou retenční časy látek: soďné soli prednisolonfosfatu asi 6,5 min, prednisolonu asi 8,5 min.

Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky odpovídajícími sodné soli prednisolonfosfatu a prednisolonu je nejméně 4,5. V případě potřeby se zvýší koncentrace acetonitrilu R nebo vody R v mobilní fázi.

Odděleně se nastříkne po 20 µl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,0 %) a nejvýše jeden takový píle má plochu větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 1, Snásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (3,0 %). Nepřihliží se k píkům rozpouštědla a k píkům, jejichž plocha je menší než 0,025násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Anorganické fosforečnany. 50 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100 ml. K 10 ml tohoto roztoku se přidá 5 ml zkoumadla molybdenan-vanadičného R, promíchá se a nechá se 5 min stát. Žluté zbarvení roztoku není intenzivnější než zbarvení porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití 10 ml základního roztoku fosforečnanů (S g PO4/ml) (1 %).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 8,0 %;stanoví se s 0,200 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,100 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 250,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) v maximu při 247 nm.

Vypočítá se obsah C21H27Na2O8P za použití specifické absorbance, která má hodnotu 312.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.