Prilocainum

1999

Prilokain

Je to (RS)-N-(2-tolyl)-2-(propylamino)propanamid. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₃H₂₀N₂O.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, velmi snadno rozpustný v lihu 96% a v acetonu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B.

Alternativní sestava zkoušek: A a C viz Obecné zásady (1.2.).

1. Teplota tání (2.2.14) 36 °C až 39 °C; stanoví se z nevysušené látky.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety prilokainu CRL. Měří se látky ve formě tablet s bromidem draselným R připravené nanesením po 50 µl roztoků látek v etheru R (30 gn) na tablety a sušené do vytěkání rozpouštědla.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu GFZS4 pro TLC R.

   Zkoušený roztok. 20,0 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 5 ml.

   Porovnávací roztok (a). 20,0 mg prilokainu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 5 ml. Porovnávací roztok (b). 20,0 mg prilokainu CRL a 20,0 mg lidokainu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 5 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku a vyvíjf se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, methanolu R a etheru R (1 + 5 + 100) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 2,50 g se rozpustí v 15 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se vodou R na 50,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Optická otáčivost (2.2. 7). -0,10° až +0,10°; měří se roztok S.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 2,5 mg zkoušené látky a 2,5 mg prilokainu nečistoty E CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml. Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,125 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 pm),
• mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů roztoku acetonitrilu R a roztoku připraveného rozpuštěním 0,180 g dihydrogenfosforečnanu sodného monohydrátu R a 2,89 g hydrogenfosforečnanu sodného dihydrátu R v 1000 ml vody R (pH 8,0} (40 + 60); průtoková rychlost je 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 240 nm.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a) a nastaví se citlivost systému tak, aby výšky dvou hlavních píků na chromatogramu byly nejméně 20 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky prilokainu nečistoty E a prilokainu je nejméně 3,0. Nastňkne se 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (b). Chromatogram zkoušeného roztoku se zaznamenává po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času prilokainu, který je asi 7 min. Na chromatogramu zkoušeného roztoku: plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %) a plocha nejvýše jednoho takového píku je větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního pí7cu, není větší než pětinásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

o-Toluidin. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29). Roztoky se připraví těsně před použitím.

Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok. 10,0 mg o-toluidiniumchloridu R se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

Chromatografický postup se provádí způsobem popsaným ve zkoušce Příbuzné látky. Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku a nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla nejméně SO % celé stupnice zapisovače. Nastříkrne se 20 µl zkoušeného roztoku. Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času prilokainu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího o-toluidinu není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (100 µg/g).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 pg Pb/ml).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,5 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,400 g se rozpustí ve 20 ml kyseliny octové ledové R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mohl VS odpovídá 22,03 mg C₁₃H₂₀N₂O.

Uchovávání

Separandum.

Nečistoty

1. (RS)-2-chlor-N-(2-tolyl)propanamid,
2. 2-methylanilin (o-toluidin),
3. (RS)-2-ethylamino-N-(2-tolyl)propanamid,
4. (RS)-N-(3-tolyl)-2-(propylamino)propanamid,
5. (RS)-N-(4-tolyl)-2-(propylamino)propanamid,
6. (RS)-N-fenyl-2-(propylamino)propanamid.