Sorbitani trioleas

Sorbitantrioleat

Je to směs získaná obvykle částečnou esterifikací kyseliny olejové se sorbitolem a jeho monoanhydridem.

Vlastnosti

Světle žlutá, slabě nažloutlá nebo hnědá pevná hmota, která při asi 25 °C přechází na hnědavě žlutou viskózní olejovitou kapalinu. Je prakticky nerozpustný, ale dispergovatelný ve vodě, snadno rozpustný v etheru, dobře rozpustný v mastných olejích, těžce rozpustný v lihu 96%.

Relativní hustota je asi 0,98.

Zkoušky totožnosti

1. Zkouška Číslo hydroxylové, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti. B. Zkouška Číslo jodové, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. Ke 4 g se přidá 40 ml roztoku hydroxidu draselného R (50 g/l) a vaří se 30 min pod zpětným chladičem. Nechá se ochladit na asi 80 °C, přidá se 20 ml kyseliny dusičné zředěné RS a vaří se asi 10 min pod zpětným chladičem do zrušení emulze. Mastné kyseliny se oddělí na povrchu jako olejová vrstva. Po ochlazení se směs převede do dělicí nálevky a mastné kyseliny se opatrným třepáním extrahují s 50 ml etheru petrolejového Rl. Horní vrstva se vysuší pomocí 1 g síranu sodného bezvodého R, zfiltruje se a zahřívá se na vodní lázni do vymizení pachu rozpouštědel. Číslo kyselosti (2.5.1) zbytku je 190 až 210; stanoví se s 0,30 g.

Zkoušky na čistotu

Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 16,0; stanoví se s 5,00 g zkoušené látky.

Číslo hydroxylové (2.5.3). 55 až 75 (Metoda A).

Číslo jodové (2.5.4). 76 až 90.

Číslo peroxidové (2. S. S). Nejvýše 10,0.

Číslo zmýdelnění (2.5.6.). 170 až 190; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce D na těžké kovy (10 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 1,5 %;stanoví se s 1,000 g zkoušené látky.

Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 0,5 %.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.