Sulindacum

1998

Sulindak

Je to kyselina (Z)-{5-fluor-2-methyl-1-[4-(methylsulfinyl)benzyliden]-1-H-inden-3-yl}octová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₂₀H₁₇FO₃S

Vlastnosti

Žlutý krystalický prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v dichlormethanu, mírně rozpustný v lihu 96%, velmi těžce rozpustný v etheru. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

Vykazuje polymorfismus.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. C.

Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Teplota tání (2.2.14) 182 °C až 186 °C.

2. 50 mg se rozpustí v roztoku kyseliny chlorovodíkové R 0,3% (V/V) v methanolu R a zředí se stejným roztokem na 100,0 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí roztokem kyseliny chlorovodíkově R 0,3% (Y/T~ v methanolu R na 50,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje dvě absorpční maxima, při 284 nm, 327 nm, a prodlevu při asi 258 nm. Poměr absorbance změřené v maximu při 284 nm k absorbanci změřené v maximu při 327 nm je 1,10 až 1,20.
3. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety sulindaku CRL. Jestliže spektra vykazují rozdíly, látky se rozpustí odděleně v minimálním objemu horkého methanolu R, odpaří se do sucha a zaznamenají se nová spektra.
4. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GFZS4lč

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg sulindaku CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b).10 mg diflunisalu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí porovnávacím roztokem (a) na 2 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, dichlormethanu R a acetonu R (1 + 49 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší v proudu teplého vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, j estliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) j sou dvě zřetelně oddělené skvrny.

5. Asi 5 mg se smíchá se 45 mg oxidu hořečnatého těžkého R a žíhá se v kelímku do vzniku téměř bílého zbytku (obvykle méně než 5 min). Nechá se ochladit, přidá se 1 ml vody R, 0,05 ml fenolftaleinu PcS1 a asi 1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné PcS do odbarvení roztoku a zfiltruj e se. K 1,0 ml filtrátu se přidá čerstvě připravená směs 0,1 ml alizarinu S RS a 0,1 ml dusičnanoxidu zirkoničitého RS, promíchá se a nechá 5 min stát. Zbarvení tohoto roztoku se porovná s kontrolním roztokem získaným za stejných podmínek při slepé zkoušce; zkoušený roztok j e žlutý a kontrolní roztok je červený.

Zkoušky na čistotu

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b).20,0 mg sulindaku CRL obsahujícího 0,5 % E-izomeru se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony 0,25 m dlouhé a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (10 µm),
• mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů kyseliny octové ledové R, lihu 96% R, ethylacetatu R a chloroformu prostého ethanolu R (1 + 4 + 100 + 400). Průtoková rychlost je 2 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 280 nm.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b) a chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času hlavního píku. Na získaném chromatogramu je hlavní píle odpovídající sulindaku a píle odpovídající E-izomeru s retenčním časem vztaženým k sulindaku asi 1,75. Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (a) a 20 µl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího E-izomeru není větší než plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku odpovídajícího E-izomeru, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); součet ploch všech těchto píků, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1 %).

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce D na těžké kovy (10 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C a tlaku nepřevyšujícím 700 Pa.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,300 g se rozpustí v 50 ml methanolu R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 35,64 mg C₂₀H₁₇FO₃S.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. kyselina (E)-{5-fluor-2-methyl-1-[4-(methylsulfmyl)benzyliden]-1H- inden-3-yl}octová,
2. kyselina (Z)-{5-fluor-2-methyl-1-[4-(methylsulfonyl)benzyliden]-1H-inden-3-yl}octová,  
3. kyselina (Z)-{5-fluor-2-methyl-1-[4-(methylthio)benzyliden]-1H-3-yl}octová.