Tocoferoli alfa DL hydrogenosuccinas

1998

Tokoferolhydrogensukcinat alfa DL

Synonymum. DL-a-Tocopheroli hydrogenosuccinas

Je to 2,5,7,8-tetramethyl-2-(4,8,12-trimethyltridecyl)-6-chromanylhydrogensukcinat. Obsahuje 96,0 % až 102,0 % sloučeniny C₃₃H₅₄O₅.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu, v ethanolu a v etheru, velmi snadno rozpustný v dichlormethanu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

1. Zkouška Absorbance, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem tokoferol hydrogensukcinatu alfa RRR CRL.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HF254 R. Zkoušený roztok (a). 10 mg se rozpustí ve 2 ml cyklohexanu R. Zkoušený roztok (b). 10 mg se rozpustí v zábrusové zkumavce ve 2 ml kyseliny sírové v lihu 2,5 mol/l RS. Zahřívá se na vodní lázni 5 min, ochladí se a přidají se 2 ml vody R a 2 ml cyklohexanu R. Třepe se 1 min. Použije se horní vrstva. Porovnávací roztok (a). 10 mg tokoferolhydrogensukcinatu alfa RRR CRL se rozpustí ve 2 ml cyklohexanu R. Porovnávací roztok (b). Připraví se stejným způsobem jako zkoušený roztok (b) za použití tokoferolhydrogensukcinatu alfa RRR CRL místo zkoušené látky. Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí obsahující 0,2 ml kyseliny octové ledové R ve směsi objemových dílů etheru R a cyklohexanu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se suší v proudu vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nin. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) odpovídá svou polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramech zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) jsou dvě skvrny: skvrna s vyšší hodnotou RF je skvrna tokoferolu alfa; skvrna s nižší hodnotou RF je skvrna tokoferolhydrogensukcinatu alfa a odpovídá skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). V závislosti na stupni hydrolýzy může být skvrna s nižší hodnotou RF slabá nebo může dokonce chybět. Vrstva se postříká směsí objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R, roztoku chloridu železitého R (2,5 g/l) v lihu 96% R a roztoku fenanthroliniumchloridu R (10 g/l) v lihu 96% R (10 + 40 + 40). Na chromatogramech zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) je skvrna tokoferolu alfa zbarvena oranžově.
4. Zkouška Optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Optická otáčivost (2.2.7). -0,01° až +0,01°; měří se roztok připravený rozpuštěním 2,50 g v ethanolu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Absorbance (2.2.25). 0,150 g se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 100 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí ethanolem R na 100,0 ml (roztok a). 20,0 ml původního roztoku se zředí ethanolem R na 50,0 ml (roztok b). Změří se absorbance roztoku (a) v maximu při 284 nm a absorbance roztoku (b) v minimu při 254 nm. Specifická absorbance v maximu je 35,0 až 38,0 a v minimu 6,0 až 8,0.

Číslo kyselosti (2.5.1). 101 až 108; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Volný tokoferol. Nejvýše 1,0 %; 0,500 g se rozpustí ve 100 ml kyseliny sírové v lihu 0,25 mol/l RS. Přidá se 20 ml vody R a 0,1 ml roztoku difenylaminu R (2,5 g/l) v kyselině sírové R a titruje se tetrasulfatoceričitanem amonným 0,01 mol/1 VS do vzniku modrého zbarvení, které vydrží nejméně 5 s. Provede se slepá zkouška. 1 ml tetrasulfatoceričitanu amonného 0, 01 mol/l VS odpovídá 2,154 mg volného tokoferolu.

Těžké kovy (2.4.8). 0,50 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 1 ml základního roztoku olova (10 pg Pb/ml).

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky. Použije se kyselina sírová R místo kyseliny sírové zředěné RS.

Stanovení obsahu

Provede se plynová chromatografie (2.2.28) za použití dotriakontanu R jako vnitřního standardu. Roztok vnitřního standardu. 0,300 g dotriakontanu R se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 100,0 ml.

Zkoušený roztok. K 30,0 mg ve 20ml lahvičce se pipetou převede 2,0 ml methanolu R, 1,0 ml dimethoxypropanu R a 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové R. Lahvička se těsně uzavře, obsah se promíchá v ultrazvukové lázni a ponechá se stát ve tmě 1 h (±5 min). Vzorek se na 10 min přemístí ze tmy na parní lázeň pod ochrannou dusíkovou atmosférou, pak se přidá pipetou 10,0 ml roztoku vnitřního standardu a promíchá se vířivým míchadlem.

Porovnávací roztok. K 30,0 mg tokoferolhydrogensukcinatu alfa RRR CRL ve 20ml lahvičce (zváženo s přesností na 0,01 mg) se pipetou převedou 2,0 ml methanolu R, 1,0 ml dimethoxypropanu R a 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové R. Lahvička se těsně uzavře, obsah se promíchá v ultrazvukové lázni a ponechá se stát ve tmě 1 h (±5 min). Porovnávací roztok se na 10 min přemístí ze tmy na parní lázeň pod ochrannou dusíkovou atmosférou, pak se přidá pipetou 10,0 ml roztoku vnitřního standardu a promíchá se vířivým míchadlem.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• křemenné kapilární kolony délky 15 m a vnitřního průměru 0,32 mm s vnitřními stěnami pokrytými 0,25µm vrstvou polydimethylsiloxanu R,
• helia pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové rychlosti 3 ml/min až 6 ml/min,
• plamenoionizačního detektoru.

Teplota nástřikového prostoru se udržuje na 300 °C a teplota detektoru na 330 °C. Dělicí poměr se nastaví mezi 1 : 10 až 1 : 20. Teplota kolony je 200 °C a zvyšuje se rychlostí 5 °C/min do 250 °C, při nichž se udržuje 10 min.

Nastřikuje se přímo na kolonu nebo prostřednictvím skleněné vstřikovací trubice za použití automatického nástřikového zařízení neboj iné reprodukovatelné nastřikovací metody. Plochy píků se měří elektronickým integrátorem. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku je rozlišení mezi píky dotriakontanu a tokoferolhydrogensukcinatu alfa nejméně 12,0.

Zkouška na rušicí látky. 0,100 g zkoušené látky se rozpustí v hexanu R a zředí se jím na 50,0 ml. Nastříkne se 1 µl tohoto roztoku a zaznamená se chromatogram. Jestliže je na něm zaznamenán pík se stejnou hodnotou tR jako dotriakontan, vypočítá se relativní plocha tohoto píku vzhledem k ploše píku tokoferolsukcinatu alfa. Jestliže je relativní plocha píku větší než 0,5 %, použije se pro konečný výpočet korigovaná plocha píku S'o(k°r) vypočítaná podle vzorce:

v němž značí:

Po vhodném nastavení systému se nastříkne 1 µl porovnávacího roztoku a zaznamená se chromatogram. Změří se plochy píků tokoferolhydrogensukcinatu alfa (ST) a dotriakontanu (So) a vypočítá se odezvový faktor (RF) podle vzorce:

Stejným způsobem se nastříkne 1 µl zkoušeného roztoku. Změří se plochy píků tokoferolhydrogensukcinatu alfa (S'T) a dotriakontanu (S'D).

Obsah tokoferolhydrogensukcinatu alfa v procentech se vypočítá podle vzorce:

v němž značí:

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.