Benzathini benzylpenicillinum

2001

Benzathin-benzylpenicilin

Synonyma. Benzylpenicillinum benzathinum, Benzylpenicillinum benzathinicum

Je to sůl kyseliny (2S, SR, 6R)-6-(fenylacetamido)-3, 3-dimethyl-7-oxo-4-thia-1-azabicyklo-[3,2, 0]heptan-2-karboxylové¹⁾ s N, N'-dibenzylethylendiaminem²⁾ v poměru 2 : 1. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 96,0 % až 102,0 % benzathin-benzylpenicilinu a 24,0 % až 27,0 % N, N'-dibenzylethylendiaminu (benzathinu C₁₆H₂₀N₂; Mr 240,35). Látka obsahuje proměnlivé množství vody. Může být přidán stabilizátor disperze částic nebo suspenze.

Výroba

Vyhovuje požadavkům článku Producta fermentationis.

Vlastnosti

Bílý prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dimethylformamidu a ve formamidu, těžce rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

Základní zkouška: A.

Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.)..

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá spektru benzathin-benzylpenicilinu CRL.
2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu silanizovaného pro TLC R.

   Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí v 5 ml methanolu R.

   Porovnávací roztok. 25 mg benzathin-benzylpenicilinu CRL se rozpustí v 5 ml methanolu R.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 1 μl obou roztoků a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R a roztoku octanu amonného R (154 g/l), jehož pH bylo upraveno amoniakem 17,5% RS na hodnotu 7,0, (30 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se nechá usušit na vzduchu, vystaví se působení par jodu do vzniku skvrn a pozoruje se v denním světle. Dvě hlavní skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídají polohou, zbarvením a velikostí dvěma hlavním skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

3. Asi 2 mg se převedou do zkumavky dlouhé asi 150 mm a o průměru 15 mm, zvlhčí se 0,05 ml vody R a přidají se 2 ml formaldehydu v kyselině sírové RS. Obsah zkumavky se promíchá krouživým pohybem; roztok je prakticky bezbarvý. Zkumavka se na 1 min vloží do vodní lázně; vzniká červenohnědé zbarvení.
4. K 0,1 g se přidají 2 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a 2 min se protřepává. Poté se směs vytřepe dvakrát s 3 ml etheru R. Spojené etherové vrstvy se odpaří do sucha a odparek se rozpustí v 1 ml lihu R 50 % (V/V). Přidá se 5 ml trinitrofenolu RS, 5 min se zahřívá při 90 °C a nechá se pomalu zchladnout. Krystaly se oddělí a překrystalují se z roztoku trinitrofenolu R (10 g/l) v lihu R 25 % (V/V). Krystaly tají (2.2.14)) asi při 214 °C.

Zkoušky na čistotu

Kysele nebo zásadně reagující látky. K 0,50 g se přidá 100 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 5 min se protřepává a zfiltruje se filtrem ze slinutého skla. K 20 ml filtrátu se přidá 0,1 ml modři bromthymolové RSl; roztok je zelený nebo žlutý. Ke změně zbarvení roztoku do modra se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,02 mol/l VS.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Roztoky se připraví v čas potřeby, k rozpuštění vzorků se použije ultrazvuk (asi 2 min). Během přípravy vzorku je třeba se vyvarovat jakéhokoliv zahřívání.

Zkoušený roztok. 70,0 mg se rozpustí v 25 ml methanolu R a zředí se roztokem obsahujícím dihydrogenfosforečnan draselný R (6,8 g/l) a hydrogenfosforečnan sodný R (1,02 g/l) na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 70,0 mg benzathin-benzylpenicilinu CRL se rozpustí v 25 ml methanolu R a zředí se roztokem obsahujícím dihydrogenfosforečnan draselný R (6,8 g/l) a hydrogenfosforečnan sodný R (1,02 g/l) na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí mobilní fází A na 100,0 ml.

Kolona:

• rozměry: délka (l) 0,25 m, vnitřní průměr (d) 4,0 mm;
• stacionární fáze: silikagel oktadecylsilanizovaný s odstíněnými koncovými skupinami pro chromatografii R. (5 μm):
• teplota: 40 °C.

Mobilní fáze:

• mobilní fáze A, kterou je směs objemových dílů roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného R (34 g/l), jehož pH bylo předem upraveno kyselinou fosforečnou R na hodnotu 3,5, methanolu R a vody R (10 + 30 + 60);
• mobilní fáze B, kterou je směs objemových dílů roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného R (34 g/l), jehož pH bylo předem upraveno kyselinou fosforečnou R na hodnotu 3,5, vody R a methanolu R (10 + 30 + 60).

  Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)
  0 - 10	75	25
  10 - 20	75 → 0	25 → 100
  20 - 55	0	100
  55 - 70	75	25

Průtoková rychlost. 1 ml/min.

Detekce. Spektrofotometr, 220 nm.

• relativní retenční časy vztažené na benzylpenicilin:
• benzathin: 0,3 až 0,4;
• nečistota C: asi 2,4.

Je-li třeba, upraví se koncentrace methanolu v mobilní fázi.

Limity:

• nečistota C: nejvýše dvojnásobek součtu ploch dvou hlavních píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2 %);
• jakákoliv další nečistota: nejvýše součet ploch dvou hlavních píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1 %);
• zanedbatelnost píků: 0,05násobek součtu ploch dvou hlavních píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,05 %).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). S, 0 % až 8,0 %; stanoví se s 0,300 g zkoušené látky.

Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14, Metoda E)). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 0,13 m.j. v mililitru supernatantní tekutiny připravené takto:

20 mg se suspenduje ve 20 ml roztoku hydroxidu sodného 0,1 mol/l zředěného 1 : 100, důkladně se protřepe a odstřed'uje se.

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) (2.2.29)) způsobem popsaným ve zkoušce Příbuzné látky.

Mobilní fáze. Směs objemových dílů tlumivého fosforečnanového roztoku o pH 3,5, methanolu R a vody R (10+35+55).

Nástřik. Po 20 μl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (a).

Vypočítá se procentuální obsah benzathinu a benzathin-benzylpenicillinu. Benzathin-benzylpenicillin se vypočítá vynásobením obsahu benzylpenicillinu číslem 1,36.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.
Separandum.

Označování

V označení na obalu se uvede, kde je to vhodné:

• název a množství eventuálně přidaného stabilizátoru částic nebo suspenze,  
• zda je látka sterilní,
• zda je látka prostá bakteriálních endotoxiny.

Nečistoty

1. monobenzylethylendiamin
2. kyselina fenyloctová,
3. kyselina (4S)-2-((fenylacetamido)-{[(N-benzyl-N-benzylaminoethyl)amino]karbonyl}methyl]-5, 5-dimethylthiazolidin-4-karboxylová²⁾ (kyselina benzathin-benzylpenicilinová),
4. kyselina (3S, 7R, 7aR)-5-benzyl-2,2-dimethyl-2,3, 7, 7a-tetrahydroimidazo[5,1-b]thiazol-3,7-dikarboxylová (penilová kyselina benzylpenicilinu),
5. kyselina (4S)-2-[karboxy(fenylacetamido)methyl]-5, 5-dimethylthiazolidin-4-karboxylová(peniciloové kyseliny benzylpenicilinu),
6. kyselina (2RS, 4S)-2-[(fenylacetamido)methyl]-5, 5-dimethylthiazolidin-4-karboxylová(peniloové kyseliny benzylpenicilinu).

¹⁾ kyseliny (2S, SR, 6R)-6-(fenylacetamido)-3, 3-dimethyl-7-oxo-4-thia-1-azabicyklo[3.2.0]heptan-2-karboxylové
²⁾ NN'-dibenzylethylendiaminem

²⁾ kyselina (4S)-2-[(fenylacetamido)-{[(N-benzyl-N-benzylaminoethyl)amino]karbonyl}methyl]-5, 5-dimethylthiazolidin-4-karboxylová