Doxycyclini hyclas

corr

Doxycykliniumhyklat

Synonymum. Doxycyclinium chloratum

Je to hemihydrát a hemiethanolát (4S, 4aR, 5S, 5aR, 6R, 12aS)-(1,4, 4a, 5,5a, 6,11,12a-oktahydro-3,5, 10,12,12a-pentahydroxy-2-karbamoyl-6-methyl-1,11-dioxo-4-naftacenyl)dimethylamoniumchloridu, antibiotikum získané z oxytetracyklinu nebo metacyklinu nebo jiným způsobem.

Počítáno na bezvodou a ethanolu prostou látku, obsahuje 88,0 % až 94,0 % sloučeniny (C₂₂H₂₄N₂O₈; Mr  444,44).

Vlastnosti

Žlutý krystalický hygroskopický prášek. Je snaďno rozpustný ve vodě a v methanolu, mírně rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru. Rozpouští se v roztocích alkalických hydroxidů a uhličitanů.

Zkoušky totožnosti

1. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu H R. Vrstva se stejnoměrně postříká roztokem edetanu disodného R (100 g/l), jehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným koncentrovaným RS na 9,0, (asi 10 ml na desku rozměrů 100 mm x 200 mm). Vrstva se suší nejméně 1 h ve vodorovné poloze. Před použitím se vrstva 1 h zahřívá v sušárně při 110 °C.

   Zkoušený roztok. 5 mg zkoušené látky se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. Porovnávací roztok (a). 5 mg doxycykliniumhyklatu CPcL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b).5 mg doxycykliniumhyklatu CRL a 5 mg tetracykliniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 1 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, methanolu R a dichlormethanu R (6 + 35 + 59) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) j sou patrny dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

2. K asi 2 mg se přidá 5 ml kyseliny sírové R; vzniká žluté zbarvení.
3. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 2,0 až 3,0; měří se následující roztok: 0,1 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 10 ml.

Specifická optická otáčivost (2.2.2. -105 ° až -120°, počítáno na bezvodou a ethanolu prostou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g ve směsi objemových dílů kyselinry chlorovodíkové 1 mol/l RS a methanolu R (1 + 99) a zředěním stejnou směsí na 25,0 ml. Měření se provede do 5 min od přípravy roztoku.

Absorbance (2.2.25). 25,0 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a methanolu R (1 + 99) a zředí se stejnou směsí na 25,0 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 100,0 ml. Specifická absorbance v maximu při 349 nm je 300 až 335, počítáno na bezvodou, ethanolu prostou látku. Měření se provede do 1 h od přípravy roztoku.

Světlo absorbující nečistoty. 0,10 g se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a methanolu R (1 + 99) a zředí se stejnou směsí na 10,0 ml. Absorbance (2.2.25) měřená při 490 nm a počítaná na bezvodou, ethanolu prostou látku není větší než 0,07. Měření se provede do 1 h od přípravy roztoku.

Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) způsobem popsaným ve zkoušce Stanovení obsahu. Nastříknou se zkoušený roztok a porovnávací roztok (e). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku odpovídajícího metacyklinu nebo 6-epidoxycyklinu není větší než plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) (2,0 %); plocha žádného píku mezi pikem rozpouštědla a pikem odpovídajícím metacyklinu a plocha každého píku, který se objeví na konci sestupné části hlavního píku, není větší než 25 % plochy píku odpovídající 6-epidoxycyklinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) (0,5 %).

Ethanol. 4,3 % až 6,0 %;stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28). Jako vnitřní standard se použije 1 propanol R.

Roztok vnitřního standardu. 0,50 ml 1 propanolu R se zředí vodou R na 1000,0 ml.

Zkoušený roztok (a). 0,10 g zkoušené látky se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.

Zkoušený roztok (b). 0,10 g zkoušené látky se rozpustí v roztoku vnitřního standardu a zředí se jím na 10,0 ml.

Porovnávací roztok. 0,50 ml ethanolu R se zředí na 100,0 ml roztokem vnitřního standardu. 1,0 ml tohoto roztoku se roztokem vnitřního standardu zředí na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 1,5 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné ethylvinylbenzen-divinylbenzen kopolymerem R (150 ~m až 180 µm),
• dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu,  
• plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na 135 °C, teplota nástřikového prostoru a detektoru na 150 °C. Nastříkne se zvolený objem obou zkoušených roztoků a porovnávacího roztoku. Obsah ethanolu se vypočítá za použití hustoty (2.2. S) 0,790 g/ml při 20 °C.

Těžké kovy (2.4. 8). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (50 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 2,5 ml základního roztoku olova (1 D, r.~g Pb/ml).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 1,4 % až 2,8 %;stanoví se s 1,20 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,4 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Sterilit$ (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 1,14 m.j. endotoxiny v miligramu.

Stanovení obsahu

Stanovení se provede kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 20,0 mg zkoušené látky se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 20,0 mg doxycykliniumhyklatu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (b).20,0 mg 6-epidoxycykliniumchloridu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 20,0 mg metacykliniumchloridu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (d). Smíchají se 4,0 ml porovnávacího roztoku (a), 1,5 ml porovnávacího roztoku (b), 1,0 ml porovnávacího roztoku (c) a zředí se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (e). Smíchá se 2,0 ml porovnávacího roztoku (b), 2,0 ml porovnávacího roztoku (c) a zředí se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné styrendivinylbenzen-kopolymerem R (8 µm až 10 µm) a udržované při 60 °C,  
• mobilní fáze, která je směsí připravenou následujícím způsobem: naváží se 60,0 g terc. butanolu R a přenese se do odměrné baňky na 1000 ml za pomoci 200 ml vody R. Přidá se 400 ml tlumivého roztoku o pH 8,0, 50 ml roztoku tetrabutylamoniumdihydrogensulfatu R (10 g/l), jehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným zředěným RS na 8,0, a 10 ml roztoku edetanu disodného R (40 gn), jehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným zředěným RS na 8,0, a zředí se vodou R na 1000 ml. Průtoková rychlost je 1,0 ml/min,  
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm,  
• pevné injektorové smyčky, 20, u1,  
• elektronického integrátoru.

Nastříkne se porovnávací roztok (d). Nastaví se citlivost tak, aby výška píků nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu rozlišení mezi prvním píkem (metacyldin) a druhým píkem (6-epidoxycyklin) je nejméně 1,25 a rozlišení mezi druhým píkem a třetím píkem (doxycyklin) je nejméně 2,0. Podle potřeby se upraví obsah terc.butanolu v mobilní fázi. Zkoušku lze hodnotit, je-li faktor symetrie třetího píku nejvýše 1,25. Nastříkne se šestkrát porovnávací roztok (a). Zkoušku lze hodnotit, je-li relativní směrodatná odchylka plochy píku doxycyklinu nejvýše 1,0 %.Podle potřeby se upraví parametry integrátoru. Zkoušený roztok a porovnávací roztok (a) se nastřikují střídavě.

Obsah doxycyklinu se vypočítá v procentech.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

Separandum.

Označování

V označení na obalu se uvede, zda je látka:

• sterilní,  
• prostá pyrogenních látek.

Nečistoty

1. 6-epidoxycyklin,
2. metacyklin,   
3. 4-epidoxycyklin,
4. 4,6-epidoxycyklin,
5. oxytetracyklin,
6. 2-acetyl-2-dekarboxamidodoxycyklin.