Český lékopis 1997

Calcii folinas hydricus

2000

Hydrát kalciumfolinatu

Synonymum. Calcii folinas, hydrát vápenaté soli kyseliny folinové

 

C20H21CaN7O7 . nH2O Mr bezvodého 511,51 CAS 1492-18-8

Je to hydrát kalcium-(2S)-2-{4-[[[(6RS)-2-amino-5-formyl-4-oxo-1,4,5,6,7, 8-hexahydropteridin-6-yl]methyl]amino]benzamido}pentadioatu. Obsahuje 7,54 % až 8,14 % Ca a 97,0 % až 102,0 % sloučeniny C20H21CaN7O7, obojí počítáno na bezvodou a rozpouštědel prostou látku.

Vlastnosti

Bílý nebo světle žlutý amorfní nebo krystalický prášek. Je mírně rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v acetonu a v lihu 96%. Amorfní forma může tvořit ve vodě přesycené roztoky.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A, B a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety hydrátu kalciumfolinatu CRL. Pokud spektra vykazují rozdíly, zkoušená látka a referenční látka se odděleně rozpustí v co nejmenších objemech vody R a po kapkách se přidává takové množství acetonu R, aby vznikla sraženina. Směsi se nechají 15 min stát, sraženiny se oddělí odstředěním, promyjí se dvakrát malým množstvím acetonu R, vysuší se a se zbytky se zaznamenají nová spektra.
  3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy celulosy pro chromatografii F254 R.

    Zkoušený roztok. 15 mg se rozpustí v roztoku amoniaku 17,5 RS 3% (V/V) a zředí se jím na 5 ml.

    Porovnávací roztok. 15 mg hydrátu kalciumfolinatu CRL se rozpustí v roztoku amoniaku 17,5 RS 3% (V/V) a zředí se jím na 5 ml.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se spodní vrstvou směsi objemových dílů isoamylalkoholu R a roztoku kyseliny citronové R (50 g/l), jehož pH bylo předem upraveno amoniakem 17,5 RS na hodnotu 8, (1 + 10) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně a chromatogramu porovnávacího roztoku.

  4. Vyhovuje zkoušce (b) na vápník (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu a Stanoveni obsahu se provedou co nejrychleji a za ochrany před aktinickým světlem.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 1,25 g se rozpustí, je-li třeba, zahřátím na 40 °C, ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1). Absorbance (2.2.25) roztoku S měřená při 420 nm za použití vody R jako kontrolní tekutiny není vyšší než 0, 60.

Hodnota pH (2.2.3). 6,8 až 8, 0; měří se roztok S.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +14,4° až +18,0°; počítáno na bezvodou a rozpouštědel prostou látku; měří se roztok S.

Aceton, ethanol a methanol. Nejvýše 0,5 % acetonu, nejvýše 3,0 % ethanolu a nejvýše 0,5 % methanolu. Stanoví se plynovou head-space chromatografií (2.2.28, Metoda B).

Zkoušený roztok. 0,25 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok. 0,125 g acetonu R, 0,750 g ethanolu R a 0,125 g methanolu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 1000,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

Teplota kolony se zvyšuje ze 125 °C na 185 °C rychlostí 10 °C/min a udržuje se na 185 °C až do celkové doby analýzy 15 min. Teplota nástřikového prostoru se udržuje na 250 °C a teplota detektoru na 250 °C. Vzorky se vloží do komory s řízenou teplotou na dobu 20 min při 80 °C a tlakují se 30 s. Nástřiky se opakují nejméně třikrát.

Příbuzné látky. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha píku odpovídajícího kyselině formyllistové větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (1,0 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku kyseliny formyllistové, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 2,5násobek plochy hlavmho píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2,5 %). Nepřihlíží se k píkum, jejichž plocha je menší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d).

Chloridy (2.4.4). 67 mg se rozpustí v 10 ml vody R a přidají se 3 ml kyseliny octové R. Sraženina se odfiltruje a postupně se pětkrát promyje 5 ml vody R. Filtrát a promývací tekutiny se spojí a zředí se vodou R na 100 ml. 15 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (0,5 %).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce F na těžké kovy (50 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 5 ml základního roztoku olova (1 D Ng Pb/ml).

Platina. Nejvýše 20 µg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda II). Zkoušený roztok. 1,00 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml.

Porovnávací roztoky. Porovnávací roztoky se připraví za použití základního roztoku platiny (30 hg Pt/ml), je-li třeba, zředí se směsí objemových dílů kyseliny dusičné R a vody R (1 + 99).

Měří se absorbance při 265,9 nm za použití platinové lampy s dutou katodou jako zdroje záření.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 17,0 %;stanoví se s 0,200 g velmi jemně upráškované látky, která se před vlastní titrací 6 min míchá v rozpouštědle. Použije se vhodné titrační činidlo, které neobsahuje pyridin.

Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Bakteriální endotoxiny (1.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 0,5 m.j. endotoxiny v miligramu.

Stanovení obsahu

Vápník. 0,400 g se rozpustí ve 150 ml vody R, zředí se jí na 300 ml a provede se chelatometrická titrace vápníku (2.5.11).

1 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 4,008 mg Ca.

Hydrát kalciumfolinatu. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 10,0 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 10,0 mg hydrátu kalciumfolinatu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 mh.

Porovnávací roztok (b). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí vodou R na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 10,0 mg kyseliny formyllistové CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 1,0 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí vodou R na 10,0 mh.

Porovnávací roztok (e). 5,0 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí porovnávacím roztokem (b) na 10,0 ml. Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

Teplota kolony se udržuje na 40 °C.

Odděleně se nastříhne po 10 µl každého roztoku a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 2, Snásobku retenčního času hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky odpovídajícími hydrátu kalciumfolinatu a kyselině formyllistové na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) je nejméně 2,2 a když relativní směrodatná odchylka ploch hlavního píku pro šest opakovaných nástřiků porovnávacího roztoku (a) je nejvýše 2,0 %.

Obsah C20H21CaN7O7 v procentech se vypočte z ploch píků a deklarovaného obsahu hydrátu kalciumfolinatu CRL.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem. Jestliže je látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

Označování

V označení na obalu se uvede, zda je látka:

Nečistoty

  1. kyselina (2S)-2-(4-aminobenzamido)pentandiová,
  2. kyselina (25)-2-{4-[[[(6RS)-2-amino-5-formyl-4-oxo-1,4,5,6,7,8-hexahydropteridin-6-yl]methyl]formylamino]benzanrido}pentandiová (kyselina 5,10-diformyltetrahydrolistová),
  3. kyselina listová,
  4. kyselina (2S)-2-{4-[[(2-amino-4-oxo-1,4-dihydropteridin-6-yl)methyl]formylamino]benzamido}pentandiová (kyselina 10-formyllistová),  
  5. kyselina 4-{[[(6RS)-2-amino-5-formyl-4-oxo-1,4,5,6,7,8-hexahydropteridin-6-yl]methyl]amino{benzová (kyselina 5-formyltetrahydropteroová),
  6. R. = CHO: kyselina (2S)-2-{4-[[(2-amino-4-oxo-1,4,7,8-tetrahydropteridin-6-yl)methyl]formylamino]benzamido}pentandiová (kyselina 10-formyldihydrolistová),
  7. R = H: kyselina (2.S)-2-{4-[[(2-amino-4-oxo-1,4,7,8-tetrahydropteridin-6-yl)methyl]amino]benzamido}pentandiová (kyselina dihydrolistová).