Gentamicini sulfas

Gentamiciniumsulfat

Synonymum. Gentamycinium sulfuricum, síran gentamycinia

Je to směs síranů látek s antibiotickou účinností produkovaných mikroorganismem Micromonospora purpurea. Počítáno na bezvodou látku, účinnost je nejméně 590 m.j. v miligramu.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v etheru a v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. C a D.

Alternativní sestava zkoušek: A, B a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Asi 10 mg se rozpustí v 1 ml vody R a přidá se 5 ml roztoku kyseliny sírové R (400 g/l). 100 min se zahřívá na vodní lázni, ochladí se a zředí vodou R na 25 ml. Měří se absorbance tohoto roztoku při 240 nm až 330 nm (2.2.25); roztok nevykazuje žádné absorpční maximum.
2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5 ml.

   Porovnávací roztok. Obsah lahvičky gentamiciniumsulfatu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5,0 mg/ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl obou roztoků a vyvíjí se spodní vrstvou směsi stejných objemových dílů chloroformu R, methanolu R a amoniaku 26% R po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká ninhydrinem RSI a 5 min se zahřívá při 110 °C. Tři hlavní skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku se shodují polohou, barvou a velikostí se třemi hlavními skvrnami na chromatogramu porovnávacího roztoku.

3. Hodnotí se chromatogramy získané při zkoušce Složení. Chromatogram zkoušeného roztoku vykazuje čtyři hlavní píky se stejnými retenčními časy jako čtyři hlavní píky na chromatogramu porovnávacího roztoku.
4. Vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,8 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než 6. stupeň porovnávacího barevného roztoku nejpodobněj ší barvy (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 5,5; měří se roztok S.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +107 ° až +121 °, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 2,50 g ve vodě R a zředěním vodou R na 25,0 ml.

Methanol. Nejvýše 1,0 %;stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) za použití 1 propanolu R jako vnitřního standardu.

Roztok vnitřního standardu. 2,5 ml 1 propanolu R se zředí vodou R na 500,0 ml. Zkoušený roztok (a). 0,50 g se rozpustí ve 2,0 ml vody R.

Zkoušený roztok (b). 0,50 g se rozpustí v 1,0 ml roztoku vnitřního standardu a přidá se 1,0 ml vody R.

Porovnávací roztok. 1,25 ml methanolu R se smíchá s 1,25 ml propanolu R a zředí se vodou R na 500,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• kolony délky 1,5 m až 2,0 m a vnitřního průměru 2 mm až 4 mm naplněné ethylvinylbenzendivinylbenzenem kopolymerem R (150 µm až 180 µm),  
• dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu s konstantní průtokovou rychlostí od 30 ml do 40 ml/min,  
• plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na konstantní hodnotě v rozmezí 120 °C až 140 °C, teplota nástřikového prostoru a detektoru je nejméně o 50 °C vyšší než teplota kolony. Nastřílrnou se zvolené objemy zkoušených roztoků a porovnávacího roztoku. Obsah methanolu se vypočítá za použití hustoty, která je při teplotě 20 °C 0,792 g/cm3.

Složení. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. K 10,0 ml tohoto roztoku se přidá 5 ml methanolu R a 4 ml zkoumadla ftaldialdehydového R, promíchá se a zředí methanolem R na 25,0 ml. Zahřívá se 15 min ve vodní lázni při 60 °C a ochladí se na pokojovou teplotu. Jestliže se roztok nepoužije ihned, ochladí se na 0 °C a použije se do 4 h.

Porovnávací roztok. Obsah lahvičky gentamiciniumsulfatu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na koncentraci 1,0 mg/ml. Dále se postupuje jako u zkoušeného roztoku.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• nerezové ocelové kolony délky 0,10 m až 0,125 m a vnitřního průměru 4,6 mm až 5 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 µm),  
• mobilní fáze, která je roztokem 5,5 g heptansulfonanu sodného R ve směsi 50 ml kyseliny octové ledové R, 250 ml vody R a 700 ml methanolu Rl. Průtoková rychlost je 1,5 ml/min,  
• spektrofotometrického detektoru s asi 10µl průtokovou kyvetou a možnostmi měření při 330 nm (pro detektor s nastavitelnou vlnovou délkou) nebo 340 nm (pro detektor s filtrem).

Zaznamenají se chromatogramy za podmínek shora uvedených. Retenční čas složky C oje 10 min až 20 min, velmi dobře j sou odděleny píky s relativními retenčními časy asi 0,13 (zkoumadlo), 0,27 (složka C1), 0,65 (složka C1a, 0,85 (složka C2a) 1,00 (složka C2). Nastříkrne se 5 µl porovnávacího roztoku. Zkoušku lze hodnotit, pokud rozlišení mezi píky složek CZa a CZ není menší než 1,3. V případě potřeby se upraví obsah methanolu v mobilní fázi tak, aby se toho dosáhlo.

Nastříkne se 5 µl porovnávacího roztoku. Nastaví se citlivost zesilovače tak, aby výška píku složky C, byla asi 75 % stupnice zapisovače. Na chromatogramu se vyznačí záklaďní vodorovná linie od rovné části křivky těsně před píkem zkoumadla a od ní se změří výšky píků všech složek. Pro každou složku se vypočítá odezvový faktor RX ze vzorce:

v němž značí:

F_x - deklarovaný podíl složky C_x v gentamiciniumsulfatu CRL,

H_x - výšku píku složky C_x na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Nastříkne se 5 µl zkoušeného roztoku. Nastaví se citlivost zesilovače tak, aby výška píku složky C1 byla asi 75 % stupnice zapisovače. Na chromatogramu se vyznačí záldadní vodorovná linie od rovné části křivky těsně před píkem zkoumadla a od ní se změří výšky píků všech složek. Relativní poďíly složek C, , C, a, CZ a CZa ve zkoušené látce vyjádřené v procentech se vypočítají ze vzorce:

v němž značí:

H_x - výšku píku pro složku C_x na chromatogramu zkoušeného roztoku.

Relativní podíly složek jsou v těchto rozmezích: C 125,0 % až 50,0 %, Cla 10,0 % až 35,0 %, CZ a CZa 25,0 % až 55,0 %.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 15,0 %;stanoví se s 0,300 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 1 %;stanoví se s 0,50 g zkoušené látky.

Sírany. 32,0 % až 35,0 %, počítáno na bezvodou látku. 0,250 g se rozpustí ve 100 ml vody destilované R a amoniakem 26% R se upraví pH roztoku na 11. Přidá se 10,0 ml chloridu barnatého 0,1 mol/l VS a asi 0,5 mg ftaleinpurpuru R a titruje se edetanem disodným 0,1 mol/l VS. Když se začíná barva roztoku měnit, přidá se 50 ml lihu 96% R a pokračuje se v titraci, dokud nezmizí fialově modrá barva.

Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních nebo očních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 1,67 m.j. endotoxiny v miligramu.

Stanovení účinnosti

Provede se mikrobiologické stanovení účinnosti antibiotik (2.7.2).

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

Separandum.

Označování

V označení na obalu se uvede, zda je látka:

• sterilní,
• prostá pyrogenních látek.