Oxytetracyclini hydrochloridum

Oxytetracykliniumchlorid

Synonymum. Oxytetracyclinium chloratum

Je to (4S,4aR,5S,5aR,6S,12aS-(1,4,4a,5,5a,6,11,12a-oktahydro-3,5,6,10,12,12a-hexahydroxy-2-karbamoyl-6-methyl-1,11-dioxo-4-naftacenyl)dimethylamoniumchlorid, látka produkovaná určitými kmeny Streptomyces rimosus nebo získaná jiným způsobem. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 95,0 % až 100,5 % sloučeniny C₂₂H₂₅ClN₂O₉.

Vlastnosti

Žlutý krystalický hygroskopický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v lihu 96%. Roztoky ve vodě se stáním kalí vlivem vysrážení oxytetracyklinu.

Zkoušky totožnosti

1. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HR. Vrstva se stejnoměrně postříká roztokem edetanu disodného R (100 g/l), jehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným koncentrovaným RS na hodnotu 7,0, asi 10 ml na desku rozměrů 100 mm x 200 mm. Vrstva se nechá sušit nejméně 1 h ve vodorovné poloze. Před použitím se vrstva 1 h zahřívá v sušárně při 110 °C.

   Zkoušený roztok. 5 mg zkoušené látky se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. Porovnávací roztok (a). 5 mg oxytetracykliniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b).5 mg oxytetracykliniumchloridu CRL a 5 mg demeklocykliniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 1 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, methanolu R a dichlormethanu R (6 + 35 + 59) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, j estliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

2. K asi 2 mg se přidá 5 ml kyseliny sírové R; vznikne temně červené zbarvení. Roztok se přidá k 2,5 ml vody R; zbarvení se změní ve žluté.
3. Vyhovuj e zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 2,3 až 2,9; měří se následující roztok: 0,1 g se rozpustí v 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -188 ° až -200°, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Absorbance (2.2.25). 20,0 mg se rozpustí v tlumivém roztoku o pH 2,0 a zředí se jím na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí tlumivým roztokem o pH 2, D na 100,0 ml. Specifická absorbance při 353 nm je 270 až 290, počítáno na bezvodou látku.

Světlo absorbující nečistoty. 20,0 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a methanolu R (1 + 99) a zředí se jí na 10,0 ml. Absorbance (2.2.25) měřená při 430 nm a počítaná na bezvodou látku není větší než 0,50.

0,100 g se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a methanolu R (1 + 99) a zředí se jí na 10,0 ml. Absorbance měřená při 490 nm a počítaná na bezvodou látku není vyšší než 0,20. Měření se provedou do 1 h od přípravy roztoků.

Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) způsobem popsaným ve Stanovení obsahu. Nastřílrnou se zkoušený roztok a porovnávací roztok (g). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha píku 4-epioxytetracyklinu nebo tetracyklinu větší než plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (g) (0,5 %, event. 2,0 %) a celková plocha píků a-apo-oxytetracyklinu, apo-oxytetracyklinu a každého píku mezi těmito dvěma není větší než plocha píku (3-apo-oxytetracyklinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (g) (2,0 %). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, který se objeví na sestupné části hlavního píku, větší než čtyřnásobek plochy píku 4-epioxytetracyklinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (g) (2,0 %).

Těžké kovy (2.4.8). 0,5 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (50 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 2,5 ml základního roztoku olova (10µg Pb/ml).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 2,0 %, provede se s 0,500 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 0,4 m.j. endotoxiny v miligramu.

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 20,0 mg zkoušené látky se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 20,0 mg oxytetracyklinu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (b).20,0 mg 4-epioxytetracyklinu CPcL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 20,0 mg tetracykliniumchloridu CRL se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 8,0 mg a-apo-oxytetracyklinu CRL se rozpustí v 5 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l RS a zředí se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (e). 8,0 mg fl-apo-oxytetracyklinu CRL se rozpustí v 5 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l RS a zředí se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (f). 1,5 ml porovnávacího roztoku (a) se smíchá s 1,0 ml porovnávacího roztoku (b), 3,0 ml porovnávacího roztoku (c), 3,0 ml porovnávacího roztoku (d) a 3,0 ml porovnávacího roztoku (e) a zředí se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (g). 1,0 ml porovnávacího roztoku (b) se smíchá se 4,0 ml porovnávacího roztoku (c) a 40,0 ml porovnávacího roztoku (e) a zředí se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 200,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné styrendivinylbenzen-kopolymerem R (8 /, ~m až 10 µm) a udržované při 60 °C,
• mobilní fáze, která je směsí připravenou následujícím způsobem: naváží se 30,0 g (pro mobilní fázi A) nebo 100,0 g (pro mobilní fázi B) terc. butanolu R a přenese se do odměrných baněk na 1000 ml za pomoci 200 ml vody R. Do každé baňky se přidá 60 ml tlumivého roztokli fosforečnanového o pH 7, S (0,33 mol/l), 50 ml roztoku tetrabutylamoniumhydrogensulfatu R (10 g/l), jehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným zředěným RS na 7,5, a 10 ml roztoku edetanu disodného R (0,4 g/l), j ehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným zředěným RS na 7,5. Oba roztoky se zředí vodou R na 1000 ml. Průtoková rychlost je 1,0 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm,  
• pevné inj ektorové smyčky, 20 µl,
• čerpadla dovolujícího gradientovou eluci.

Jednostupňová gradientová eluce se programuje takto: 15 min se čerpá směs objemových dílů mobilní fáze B a mobilní fáze A (30 + 70) a poté 15 min směs objemových dílů mobilní fáze A a mobilní fáze B (30 + 70) a nakonec se ustáli první směsí.

Nastříkne se porovnávací roztok (f). Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška píku nebyla menší než polovina celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi prvním pikem (4-epioxytetracyklin) a druhým pikem (oxytetracyklin) je nejméně 4,0, rozlišení mezi druhým pikem (oxytetracyklin) a třetím pikem (tetracyldin) je nejméně 5,0 a rozlišení mezi čtvrtým pikem (a-apo-oxytetracyklin) a pátým pikem (í3-apo-oxytetracyklin) je nejméně 3,5. Faktor symetrie druhého píku je nejvýše 1,25. Podle potřeby se přizpůsobí poměr mobilní fáze A k mobilní fázi B použitý k vytvoření jednostupňové gradientové eluce nebo se upraví časový program. Porovnávací roztok (a) se nastříkne šestkrát. Zkoušku lze hodnotit, je-li relativní směrodatná odchylka plochy píku oxytetracyklinu nejvýše 1,0 %. Podle potřeby se nastaví parametry integrátoru. Zkoušený roztok a porovnávací roztok (a) se nastřikují střídavě.

Obsah oxytetracykliniumchloridu se vypočítá v procentech; 1 mg oxytetracyklinu odpovídá 1,079 mg oxytetracykliniumchloridu.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

Separandum.

Označování

V označení na obalu se uvede, zda je látka:

• sterilní,
• prostá bakteriálních endotoxinů.